Období od jednoho roku do tří let věku dítěte, jehož začátek je charakterizován prvními krůčky a projevy samostatnosti dítěte, se označuje obdobím batolecím. Dítě se velmi rychle vyvíjí motoricky, snaží se osamostatnit a charakteristickým je jeho vzdorovité chování.

Navazuje pak období předškoláka, pro které je typický rozvoj fantazie, symbolické hry a úžasně rychlý vývoj vyjadřovacích schopností a sociálních kontaktů především s vrstevníky.
 

V porovnání s obdobím kojeneckým (do jednoho roku věku) roste dítě pomaleji, mění se proporcionalita těla, ubývá tělesný tuk a přibývá svaloviny. Dítě vyroste cca 4-6 cm za rok, váhové přírůstky jsou přibližně 2-3 kg/rok. Správný vývoj zaznamenávají přesné věkové tabulky, porovnávající nejen růst a hmotnost, ale i proporcionalitu růstu. Zohledňují tělesný vývoj dítěte, který je současně ukazatelem dostatečné výživy i v časovém období.

Výživu a stravovací zvyky a návyky dítěte ovlivňují v tomto období především rodiče a prarodiče.

Stále přetrvává v naší společnosti názor, že dítě, aby bylo zdravé a šikovné, musí hezky jíst, sníst celou porci a neodmítat potravu. A co hůř ? Rodiče naopak často nabízejí zbytečně i sladkosti a jsou potěšeni, jak dítěti chutná. A tady někde je základní kámen budoucí nadváhy a obezity, provázející pak tyto šikovné děti po celý život. Dítě by mělo mít právo si samo říct, kdy má dost a které jídlo mu nechutná. Na druhou stranu odmítnutí potravy nemělo vést k nadměrnému opečovávání a vyváření různých chodů. Měli bychom respektovat, že dítě jí, když má hlad a chuť, a využívat touhu dítěte kopírovat chování dospělých při jídle u rodinného stolu. Dítě chápe i jídlo jako formu hry, do které se chce samo zapojit a tak napichování těstovin nebo zeleniny na vidličku mu připadá jako velká zábava. Také konverzace u stolu by se měla přizpůsobit přítomnosti dítěte a jeho snaze se do hovoru zapojit.

Zpočátku je dítě zvyklé jíst častěji a menší porce. Není nic neobvyklého, když malé batole jí málo, ale třeba až osmkrát denně. Postupně si vytváří režim jako dospělí s pěti nebo šesti jídly denně, samozřejmě včetně různých svačinek. Ke svačince je často podávána sladkost, přitom právě tady má své nezastupitelné místo ovoce. Hlavní jídlo je dobré doplnit zeleninou, desert může být nahrazen rovněž zajímavě a lákavě upraveným ovocem.

Tabulka uvádí odborníky doporučené množství různých druhů potravin dle věku dítěte. (* 1 šálek ≈ 240 ml)

Kliknutím na tabulku zobrazíte plnou velikost.

Důležité je mít na paměti, že se jedná o obecná pravidla a nelze je tedy bezvýhradně aplikovat u každého dítěte stejně. Každé je jiné, má své chutě, své pocity, své názory. Snažme se učit ho nenásilnou formou správné zásady, ale zároveň respektovat jeho osobnost.

Celý den v pohybu, sedí sotva minutu a už zase někam utíká. Jen s největšími obtížemi se posadí za stůl a soustředí na jídlo, a to ještě jen chvílí. Činy často předbíhají myšlenky. Olízne lžičku jednou, dvakrát, pak spatří hračku v koutě a je pryč. Nepomáhá domlouvání, nepomáhají výhrůžky. Vynechat jídlo a čekat, že dostane hlad je zcela zbytečné. I když přijde, že by něco snědlo, kousne dvakrát, třikrát a zaujme ho opět něco jiného.

Světové statistiky uvádí, že až 15 % dětí trpí syndromem ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), dříve označovaný pojmem lehká mozková dysfunkce. Čtyřikrát až pětkrát častěji se projevuje u chlapců než u dívek. Pro děti s ADHD jsou typické poruchy koncentrace, soustředění a motorický neklid. Tyto poruchy se prolínají s různým stupněm vyjádření nepozornosti, hyperaktivity a impulsivního jednání.

Některé dřívější studie uváděly možnou souvislost projevů hyperaktivity s konzumací sladkého jídla, tedy zvýšeným příjmem cukru ve stravě. Jakoby cukr způsoboval aktivitu dítěte. Nové studie však tyto teorie zcela vyvrací.

I pro hyperaktivní dítě platí energeticky vyvážený jídelníček, bohatý na ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, maso a cereálie. Problémem zůstává sestavení jídelníčku tak, aby při své aktivitě stihlo sníst to, co nezbytně potřebuje. Takové dítě využije často až o dvacet procent energie víc než jeho vrstevník. Rodičům může při výživě pomoci rozdělení jídel do většího počtu malých, ale energeticky bohatých porcí. Navíc by mělo dvojnásob platit, že jídlo by svoji úpravou mělo dítě hodně zaujmout. Stane se tak součástí jeho světa fantazie a hry.

Snaží se maminka, tatínek, babičky, dědové i sourozenci. Nabízí mu nepřeberné množství vyložených lahůdek, dělají vláček z bramborové kaše, lodě z rohlíků, slibuje za snědených deset soust tabulku nejoblíbenější čokolády - vše marné. NE je nejčastější slovo, které za svou snahu uslyší. Nic mu nechutná, nic z jídla ho nezaujme. Rodina je zoufalá, dítě kupodivu spokojené, i když z pohledu okolí nejí nic. Dobré je konzultovat výživu dítěte s dětským lékařem, který má k dispozici růstové tabulky. Zhodnotit růst a prospívání dítěte také v časovém úseku.

Někdy mají rodiče jen zkreslené představy o tom, co má naše zlatíčko sníst. Pokud ale lépe prozkoumáme jeho jídelníček, můžeme dojít ke zjištění, že příjem kalorií je pro něj dostatečný. V mnoha případech ale mají rodiče pravdu a dítě skutečně neprospívá.

I tady platí - častěji a málo je lepší než snaha o dodržování pravidelného režimu stůj co stůj. Tyto děti mají obvykle jedno, dvě oblíbená jídla a rodiče se obávají, že jejich jídelníček je jednostranný. Většinou je to ale přechodné. I oblíbené jídlo se přejí a ze dne na den zatouží děti po něčem jiném. "Nejedlíci" ale většinou mají méně nebo později vyvinuté vnímání chuti, a proto je potřeba zaměřit se na jídla výrazná a příjemná. Nejoblíbenější bývá chuť sladká. Je tedy vhodné zkusit obohatit i masitá jídla o přirozeně sladkou chuť některého ovoce a zeleniny. Může to přinést velmi pozitivní výsledky.

Zní to až neskutečně, ale první známky arterosklerózy (ukládání tuku v cévní stěně) se objevují u disponovaných a nesprávně živených jedinců již v předškolním věku. A přitom všechny možnosti, jak tomu předcházet a chránit své dítě, máme ve vlastních rukou. Není nutné sníst všechno, co máme na talíři, pokud jsme již zahnali hlad. Přejídání je zásadním faktorem při vzniku obezity a jeho základy se utváří již v útlém dětství. Respektujme dítě, řekne-li, že má už dost.

U této skupiny "rizikových" dětí platí dvojnásob správné složení jídelníčku, bohatého na cereálie, ovoce, zeleninu, ryby, nízkotučné mléčné výrobky a rostlinné tuky. Naučíte-li své dítě, že ovoce je lepší než čokoláda nebo bonbon, dáte mu výborný základ pro celý život. Příliš mnoho kalorií v předškolním věku zůstává v paměti organismu již navždycky. Baculaté dítě bude bojovat s obezitou celý život.
  

Připravili jsme pro Vás, rodiče a prarodiče, několik vzorových jídelníčků, které se snaží přizpůsobit se rozdílným potřebám dětí, ať už po stránce aktivity dítěte a potřeby energie, tak i podle jeho zdravotních rizik. Všechny jídelníčky najdete na v kapitole "Jídelníčky pro děti 1 - 5 let".
  Což dát si banán
Jídelníčky 1-5 let
Děti 6-10 let
Jídelníčky 6-10 let
Děti 11-15 let
Jídelníčky 11-15 let
Dotazy z poradny
Chiquita pro velké i malé děti!
Jak má vypadat svačina dítěte?
Výživa dětí očima odborníků
Vzorový jídelníček